Perlit – univerzální substrát pro rostliny

Perlit se vyrábí z mleté horniny obsahující především tvrdé hlinitokřemičitany. V závislosti na
surovinovém základě a především na technologii výroby získáváme perlit s různými parametry a
užitnými vlastnostmi, porézností fyzikální sorpce, frakcí, odolností, tvrdostí a barvou od bílé po různé
odstíny šedi. Separovaná surovina získaná v procesu pražení a kontrolovaného vakua expanduje a
vzniká finální výrobek s tvarovanou strukturou minerální houby. Porézní struktura granulí zajišťuje
přístup atmosférického kyslíku ke kořenovému systému, zejména k aktivní frakci kořenových
chloupků, které zcela penetrují životní prostor substrátu. Je to důležité, protože projevy životních
procesů rostliny jsou zásadně závislé na fungování zdravého a rozsáhlého kořenového systému.
Vyznačuje se specifickými sorpčními a vyrovnávacími vlastnostmi, což optimálně upravuje výživu
rostlin v optimálních podmínkách voda/vzduch na úrovni 50 %/50 % pro střední frakci granulí. Rostliny
si snadno osvojují minerální ionty rozpuštěné v mezibuněčné vodě absorbované vnější i vnitřní
strukturou granulí. Kromě toho sloučeniny křemíku obsažené v perlitu vlivem chemismu výživy v
určité míře přecházejí do roztoku kořenového prostředí, o čemž svědčí jeho zvýšené množství zjištěné
v chemických rozborech drenážní vody. Křemík je důležitým prvkem výživy rostlin, kladně ovlivňuje
strukturu a stavbu buněčných stěn, hlavně listů, kvalitu květů a také růst odolnosti rostlin proti
houbovým chorobám, zejména padlí.
Kromě toho se perlit vyznačuje specifickými vlastnostmi mezi inertními substráty, přirozeně
zapadá do soustavy kořenový systém-substrát. Rozhoduje o tom sypká forma, sterilita, chemická
netečnost, pevnost porézní struktury granulí, správná sorpce a vyrovnanost pro inertní substráty,
především zachování optimálního poměru voda/vzduch pro fungování kořenů v letech růstu a vývoje
rostlin. Vysoký stupeň standardnosti zajišťuje několikaleté hydroponické pěstování se stabilními
výnosy, při sníženém obsahu a tloušťce substrátu.
Řada příznivých vlastností rozhodla o výjimečné vhodnosti samotného perlitu pro zakořenění
sazenic, např. růže nebo karafiátu, a produkci sazenic různého druhu v perlitových kostkách. Je
nepostradatelným komponentem organických substrátů s jemnou granulací pro výsev semen,
produkci v různě velkých paper potech a zakořeňování v multipletech bylinných a dřevitých sazenic,
včetně školkařských. V produkci bramboříků, gloxinií, vřesů nebo vánočních hvězd, zejména s fertigací
na zálivkových stolech je nutný 10–30% podíl perlitu v originální směsi rašeliny a kokosových vláken,
který dokonce u smíšených frakcí zlepšuje kapilární vlastnosti substrátu a tvoří pro kořenovou hmotu
provzdušňující a drenážní složku.
Sypká forma perlitu s hrubší frakcí se hodí k výrobě směsi inertního substrátu s keramzitem, a
zlepšuje tak poměr voda/vzduch, např. pro truhlíkové pěstování gerber nebo záhonové pěstování
anturium. Nezanedbatelnou vlastností perlitu je možnost jeho plného zužitkování, nezpůsobuje
poprodukční problémy, což je důležitý ekologický a ekonomický aspekt. Po ukončení např.
několikaletého cyklu gerbery je možné perlit prorostlý kořenovým systémem společně s rozetřenými
listy a přídavkem rašeliny snadno kompostovat, díly čemuž získáme hodnotnou složku k přípravě
substrátů pro balkonové a záhonové rostliny nebo drobnolistou chryzantému nebo pro hnojení půdy
určené pro pěstování řezaných chryzantém. Úspěšně se používá recyklace – opětovné použití po
odpaření zpětně získaného perlitu s fragmenty drobného kořenového systému po likvidaci výsadby
růží v rohožích pro truhlíkové pěstování gerber nebo eustom.
Renesance perlitu v zahradnictví jako homogenního inertního substrátu nastala společně
s rozvojem hydroponického pěstování. Vědecké výzkumy a praxe prokázaly vysokou efektivitu perlitu
ve srovnání s jinými inertními substráty.
Perlit je již dávno rozšířen v oblasti Středozemního moře, např. v Itálii je základním inertním
substrátem pro řezané rostliny. Hitem se stal nový způsob pěstování řezaných květin
v polyetylenových žlabech vyplněných perlitem.
V závislosti na odrůdě rostliny sypká forma perlitu umožňuje pěstování truhlíkovou metodou
v květináčích a nádobách, rohožích, žlabech různého typu a na záhonech. Mnohé neúspěchy
zapříčiněné půdními chorobami při pěstování gerbery v organickém substrátu přiměly k vývoji velmi
efektivních hydroponických metod, včetně metody v perlitu. Truhlíkové pěstování se osvědčilo
v produkci a zahradníci jej uznávají za optimální metodu, v porovnání s rostlinami v rohožích.
Rozhodla o tom snadná výměna výsadby, větší tloušťka substrátu než v rohožích, příznivější pro rozvoj
kořenového systému. Odděleně rostoucí rostliny znemožňují eventuální šíření kořenových chorob.
Trvalost pěstování v tomto systému dosahuje asi šesti let v závislosti na odrůdě, v tomto období
můžeme vytřídit jednotlivé rostliny se slabou vitalitou a výnosností.
Německá firma Gölz Technik GbR rozšířila truhlíkový systém spočívající v umístění do žlabů
truhlíků s perlitem, do kterých se vysazují rostliny. Nezáleží na tom, zda do perlitu vysazujeme mladé
rostliny vyprodukované v minerální vlně, rašelinových kelímcích nebo paper potech s vícesložkovým
substrátem. V Itálii, Řecku a zejména v Anglii se používají perlitové rohože uložené ve žlabech
ve dvouřadém uspořádání, s drenážními otvory v rohožích ve výšce asi 3 cm ode dna, což umožňuje
přelévání přebytečných živin. Rezervoár živin vytvořený na dně rohože, charakteristický pro
hydroponii, umožňuje úsporněji dávkovat živiny, částem kořenů ponořených v něm pravidelně
vyživovat rostliny minerálními složkami a ostatním hustě prorůstat vlhkým a dobře okysličeným
perlitem. Takové řešení s rezervoárem se neosvědčuje při pěstování v rohožích z minerální vlny,
protože dochází k úplnému nasycení vlny roztokem svobodným prosakováním celé tloušťky rohože a
dochází k tzv. „udušení“ kořenů z nedostatku atmosférického kyslíku. Gerbery v perlitu vykazují lepší
zdraví, časnou a bohatou výnosnost, vitalitu a dlouhou životnost v porovnání s plodinami v
organických substrátech.
Perlit splňuje řadu příznivých vlastností kladených na inertní substráty, proto vytlačuje jiné
substráty jako oasis nebo minerální vlnu typu growcube převládající donedávna v Nizozemsku, kde má
nyní asi 40% podíl v používaných substrátech, a v Polsku je dominantním médiem pro anturium na
řezané květiny.
Anturium se pěstuje v perlitu s granulací 3–6 mm třemi volitelnými způsoby; v truhlících,
polystyrenových žlabech typu W nebo V a na záhonech o šířce 1–1,2 m. Nevýhodou záhonové
metody je největší spotřeba hmoty substrátu – perlitu, aby bylo možné získat tloušťku asi 15 cm, zase
předností je snadné založení sadby, levná a ověřená fertigace kapkovacími pásy a stabilní podmínky
voda/vzduch v substrátu. Především lze značně prodloužit cyklus pěstování, tak, že rostliny obsypeme
perlitem nebo ohneme výhony, z nichž část obsypaná perlitem nebo ohnutá – přihnutá k substrátu
bohatě pouští nové omlazovací kořeny – prodlužující pěstování.
Perforovaná drenážní trubka zapuštěná do středu dna záhonu představuje vynikající
odvodnění, odvádí přebytek živin a zároveň provzdušňuje spodní perlitový životní prostor kořenů.
Mikrozávlaha udržuje vlhkost vzduchu mezi rostlinami v záhonu, vyrovnává obsah vlhkosti a zabraňuje
nadměrné slanosti v horní vrstvě substrátu. Složení živin určených pro anturium se v tomto substrátu
neliší zásadně od doporučovaného pro jiné inertní substráty s výjimkou vyššího obsahu železa o 30 %
a téměř dvojnásobného obsahu mědi a molybdenu. EC živin připravených z dešťové vody může kolísat
v rozsahu 1,2–1,6 mS/cm, přičemž rostliny s nižší koncentrací složek vytvářejí květní toulce (spathe)
s velikostí charakteristickou pro odrůdu, avšak zbarvení, kontrastu barev a stability květů dosahujeme
lépe, když vyživujeme rostliny roztokem s vyšší koncentrací složek. Silně se rozvíjející kořenový systém
v perlitu se střední granulací zajišťující příznivé podmínky voda/vzduch umožňuje pěstování po
mnoho let se sníženou tloušťkou substrátu s možností zákroku „omlazování“ výsadby.
V produkci růží v perlitu se používají různá řešení pěstování. Kořenový systém růží funguje
správně v perlitu také se smíšenou granulací, avšak pro rostliny v rohoži se zásobou živin je lépe určit
perlit s homogenní hrubší frakcí. Německý systém Gefa, rozšířený také ve Francii, Rakousku a
Švýcarsku, spočívá v používání polyetylenových žlabů („Rozenrinnien“) naplněných perlitem. Do nich
se vysazují dvě řady rostlin s fertigačním ramenem umístěným mezi nimi. Metoda pěstování růží v
perlitových rohožích nejčastěji s objemem 20 l se výrazně neliší od pěstování v rohožích z minerální
vlny. Sazenice růží zakořeněné v minerální vlně nebo paper-potu s vícesložkovou směsí se ponořují do
perlitu na hloubku kořenového krčku. Dvacet čtyři hodin před výsadbou rostlin se zavodňuje celý
objem, pak se provádí perforovaná drenáž na bočních stranách fólie rohože 2,5–3 cm nade dnem.
Tímto způsobem se tvoří rezervoár – zásoba živin, z něhož hustá síť jemných kořenů vstřebává aktivní
minerální ionty. Pokud provádíme výsadbu již několik let a kořeny hustě prorůstají objem perlitu,
především ve spodní vrstvě rohože, pak stojí za to propíchnout fólii dna rohože na několika místech.
Novinkou je vysazování v tzv. „růstových truhlících“ ve tvaru kužele s výškou 40 cm. Vývoj
kořenového systému se zde podobá přirozenému vývoji, a navíc tvar truhlíku zlepšuje cirkulaci
vzduchu a stimuluje asimilaci rostlin, což způsobuje růst silných výhonů ze spodní části kořenového
krčku. V Německu, Nizozemsku a Polsku se osvědčuje také produkce růží v samotném perlitu nebo ve
směsi s kokosovými vlákny v truhlících 6–8 l umístěných na stojanech. Sazenice růže se rychle
zakořeňují v perlitu, vykazují dynamický vývoj a časnou výnosnost a vypouštějí velké výhony
s krásnými květy, zvláště když se postupně zvyšuje teplota ve výsadbě po zimním odpočinku bez
asimilačního osvětlení. Částečně znovuzískaný perlit s fragmenty kořenů po ukončeném
několikaletém produkčním cyklu růží se po odpaření opět používá pro truhlíkové pěstování gerber,
eustom nebo chryzantém, vždy je zase vhodný pro hnojení půdy pro různé výsadby.
Při půdním pěstování karafiátů vzniká po určité době hromadná paralýza rostlin houbami,
protože chemická nebo tepelná dekontaminace není trvalá a plně efektivní. Zkušenosti z Anglie
ukázaly, že značně vyššího výnosu květů lze dosáhnout pěstováním v perlitu nežli v rohožích s jinými
substráty. Změna půdního pěstování karafiátů na perlitové v rohožích spočívá v dekontaminaci
půdních záhonů a následném zakrytí agrotkaninou, na kterou se pokládají polystyrenové desky a na
ně rohože naplněné perlitem. Dvě řady rohoží uložené ve vnější vzdálenosti 1 m, počítáno od okraje a
topných trubek ze strany chodníčku, tvoří výsadbový záhon. V rohoži 20 l s rozměry 100 x 20 x 10 se
vysazuje 20 kusů zakořeněných sazenic, např. v paper-potu nebo z vlny typu plug ve tvaru válce, a
rozmísťují se po 10 kusech ve dvou řadách vzdálených asi 10 cm. Fertigace rostlin v rohožích se
provádí kapilárami s postřikovači rozmístěnými mezi řadami sazenic nebo kapkovacími pásy
zasunutými pod horní ochranou rohože mezi řadami rostlin, což je jednoduché, levné řešení, ověřené
v produkci. Odvodňovací otvory v rohoži se provádějí stejně jako při pěstování růží v rohožích, tvoří se
tak zásoba – rezervoár živin pro stabilitu hydratace a výživu všech rostlin v rohoži. Vyrůstající výhony
rostlin se vedou tak, aby byly rovnoměrně rozmístěny na záhonu v nosné mřížce. Pozoruje se
vynikající vitalita rostlin, četná tvorba hustých, tuhých výhonů s velkými pupeny v živých barvách.
V případě získání sazenic s Fusarium nebo za účelem jeho předcházení je účinnou aplikací potlačující
tuto chorobu podání ke kořenům systemických prostředků na ochranu rostlin společně s živinami. Lze
usoudit, že záhonové pěstování karafiátů v perlitu podobně jako anturium lze úspěšně použít, což
umožní ušetřit, snadno založit a provozovat pěstování dosažením dobré výnosnosti.
Rostliny eustomy v půdním pěstování jsou čím dál častěji napadány houbami rodu Fusarium,
Rhiztoctonia a Phytium. Nejnebezpečnější je houba Fusarium, jejíž podhoubí prorůstá – napadá cévní
svazky, což způsobuje vadnutí rostlin, dokonce i před řezem květních výhonů. Bezmocnost zahradníka
vůči ne zcela účinné chemické a tepelné dekontaminaci půdy nebo použitým ochranným prostředkům
již během vegetace vede k zanechání produkce v klasických substrátech této rostliny, které si čím dál
více cení floristé. Použití perlitu zabraňuje problémům s půdními chorobami eustomy, protože je to
minerální substrát, sterilní, ve kterém se neusazují patogenní výtrusy, a ty, které se objeví, lze snadno
vyhubit přelitím celé tloušťky – objemu kořenové hmoty roztokem, který je hubí.
Dočasným řešením může být příklad vysazování tří rostlin do perlitu v 3,5litrovém květináči
používaném při pěstování gerber nebo do truhlíků dlouhých 1–1,2 m ukládaných napříč ve žlabech po
pěstování růží nebo na nosné konstrukci používané pro gerbery. Hustotou nasazení se reguluje
výsadbu rostlin v rozsahu podobném jako v půdě, tj. 48–64 ks/m2 nebo i více v závislosti na síle růstu
odrůdy. Eustoma rostoucí v perlitu se vyznačuje kompaktním habitem, generativním typem vývoje a
výhony s četnými květy. Silně vyvinutý kořenový systém v perlitu umožňuje stejným rostlinách
vyprodukovat druhou sklizeň. Po hlavní sklizni květů na ponechaném úseku výhonu z paždí listů
vyrůstají postranní výhony. Ponechané dva nebo tři výhony na rostlině, jejichž počet kompenzuje
poněkud menší okázalost a nižší cenu, nachází ochotné kupce – floristy, a poskytuje tak zcela
uspokojivý ekonomický efekt.
Perlit umožňuje pěstovat mnoho odrůd rostlin téměř neomezeným způsobem. V čerstvém
perlitu nebo získaném z recyklace po mnohaletém pěstování růží, gerber nebo eustom se osvědčuje
pěstování chryzantém, jak keříčkových, tak i velkokvětých v truhlících dlouhých 1–1,2 m. Hustotou
nasazení v truhlíku a jejich rozmístěním na záhoně se upravuje skladba rostlin podobně jako při
pěstování v půdě. V porovnání s pěstováním v půdě lze přesně vyživovat rostliny v souladu
s nutričními potřebami a dočasně upravovat složení živin podle růstu a vývoje rostlin v jednotlivých
vegetačních etapách rostlin. Správné zavlažování zajišťuje dosažení výjimečně okázalých, podsaditých
a výhonů s rovnoměrnými listy a květenstvím s vysokou dekorační hodnotou a trvalostí v obchodním
oběhu.
Důležitou otázkou při pěstování v tomto substrátu je zavlažování živinami se složením
přizpůsobeným fázi růstu a vývoje rostlin a specifickým nutričním potřebám jednotlivých odrůd.
V příručkách a zahradnické literatuře se uvádí obsah minerálních složek ve výživě v mg/dm3 nebo
mmol/μmol/dm3 pro inertní substráty a občas se uvádí, že jsou to základní živiny. Taková doporučení
– receptury je třeba považovat jako pro generativní fázi, tj. nepřetržitou dobu sklizně květů, např. pro
gerbery v poměru N : K je 1 : 1,3–1,4 vyjádřené v mg/dm3 (nikoli v mmol/dm3). Pro vegetativní fázi –
začátek růstu mladých rostlin se doporučuje poměr N : K je 1 : 0,8, při plném růstu 1 : 1, např. po 180
mg těchto složek v dm3, a ve stadiu kvetení uvedeném výše. Diferenciace obsahu těchto složek v
živinách má obzvlášť důležitý význam v době vegetace pro eustomy, karafiáty nebo chryzantémy.
Zvýšený obsah fosforu na 60 mg/dm3, nejlépe s účastí polyfosforanů, má v etapě vývoje kořenového
systému a generativní organogeneze příznivý vliv na průběh těchto procesů.
K udržení optimálního pH roztoku v kořenové zóně je třeba zohlednit přídavek dusičnanu
amonného do 25 mg/dm3 nebo o něco méně močoviny, když používáme vodu s vysokým obsahem
hydrouhličitanů. V literárních doporučeních odborníků a poradců největší rozdíly pro hydroponické
pěstování v inertních substrátech se týkají obsahu mědi v živinách pro růže v rozsahu 0,05–0,2
mg/dm3 nebo pro anturium v rozsahu 0,03–0,1 mg/dm3. Bez ohledu na druh rostlin je třeba dávkovat
živiny s takovou intenzitou, aby odtok vody tvořil 15–25 % a EC bylo vyšší asi o 25 % v poměru
k podávanému roztoku. Při záhonovém pěstování anturium odtok vody netuhne, protože občasné
skrápění podkoronowe povrchu perlitu dešťovou vodou udržuje EC na podobné úrovni.
Truhlíkové pěstování v perlitu se stává způsobem na intenzifikaci produkce v daném
zahradnictví a udržení místní sezonní nabídky různých odrůd květin při omezené ploše zahradnictví.
Lze používat tři sklizně květin řezaných v sezoně, s výjimkou drahého topného období, na stejném
povrchu, např. rychlených tulipánů – eustomy – chryzantém řezaných na konci října.
Uvedené příklady nevyčerpávají možnosti pěstování různými způsoby jiných odrůd (včetně
zeleninových a jahod) v perlitu, jako např. rychlení tulipánů a hipeastrum, pěstování lilií nebo úspěšně
orchidejí, zejména Cymbidium, a přitom je třeba pamatovat na správné přizpůsobení zavlažování z
hlediska koncentrace a složení vzhledem k specifickým nutričním potřebám okrasných rostlin